Jak a kde ušetřit při cestě do USA?
- Lucie Chocová
- 10. 1. 2018
- Minut čtení: 16
Aktualizováno: 9. 10. 2019
Na začátek je třeba zmínit, že jsem v USA strávila pět týdnů a celková cena veškerých nákladů nepřesáhla částku 55.000,-Kč, a to právě jen díky pečlivé přípravě a organizaci. To je cena, která se běžně zaplatí za dvě osoby na týden u moře, byť jen v Itálii.
Co jsem tedy měla zařízené? Vlastně jen ESTU, letenku a ubytování na 1. noc.
Je však mnoho položek, u kterých lze ušetřit, jen o nich vědět.
Teď už jen přímo k tomu, co pro mne bylo před touto cestou důležité a co vše jsem využila, abych nejvíce ušetřila…
1. ESTA nebo vízum?
Pokud se jedná čistě o turistický pobyt a nemáte v úmyslu nic, co je s podmínkami ESTA v rozporu, pak je jednoznačně výhodnější a rychlejší vyřízení povolení ESTA. Na území USA můžete pobývat po dobu 90 dnů, což jistě stačí na poznání této země. Nelze však měnit svůj status. Toto povolení se chápe jako turistické, není tedy možné na ně pracovat apod. Cena je také velice přívětivá. Vyřízení celé záležitosti zabere zhruba 10 minut a potvrzení či odmítnutí víte do 48 hodin. Poplatek za vyřízení je 14$. Vyřízení víza trvá v řádech týdnů a cena je momentálně od 160$ v návaznosti na to, o jaké vízum žádáte.
2. Výběr a koupě letenky
Tento bod zabere snad nejvíce času. Je třeba jednotlivé nabídky porovnávat a sledovat. Ceny stoupají a klesají. Dále je třeba kombinovat několik leteckých společností, neboť ne do všech měst v USA jsou pohodlné spoje z evropských měst a je tak třeba využit vnitrostátních linek. Mezinárodní letecké společnosti pak mají zpravidla v ceně započítané i zavazadla, ale vnitrostátní linky nikoli a cena se tak ve finále může pěkně prodražit. Dnes již existuje mnoho srovnávačů cen a portálů, kde si letenky lze zakoupit. Dle mnoha přečtených recenzí však tento způsob nebývá příliš šťastný. Pokud je změna leteckého řádu, či dokonce let zrušen, bývají informovány jednotlivými leteckými společnostmi právě tyto portály a nikoli konečný zákazník. Pak se tedy klidně může stát, že se k vám informace o takové změně nedonese a vy pak nikam neodletíte. Já osobně preferuji koupi letenek přímo přes portál letecké společnosti. To však neznamená, že tyto portály nevyužívám. Zde si naopak jako první zjistím, jaké jsou možnosti, časy, přestupy a orientační ceny. Pak projdu jednotlivé společnosti a tam, kde jsou letenky nejvýhodnější, je nějaký čas sleduji. Takto se mi podařilo získat letenku s přímým letem do New Yorku a s jedním, 1,4 h. přestupem v Paříži zpět do ČR za cca 10.200,-Kč. Samozřejmě lze získat i levnější letenky, ale pak se musíte přizpůsobovat termínům a trávit mnoho hodin přestupy apod. My jsme měly s kamarádkou téměř pevný termín a pohodlně jsem v 13:45 hod odletěly a v 16:50 jsme vystupovaly v New Yorku. Cestou tam se jednalo o letadlo společnosti Delta Airlines, která na své letadlo nabízela letenky spolu s KLM a Air France. Zpět jsme již letěly letadlem společnosti Air France. Obousměrnou leteckou dopravu jsem tak objednala právě přes samotné stránky letecké společnosti Air France. Při přestupu v Paříži byl tak 1,40 h. přestup dostatečný, nicméně je lepší, pokud je přestup v rámci stejného terminálu. Zavazadla nebylo třeba vyzvedávat, byla automaticky přeložena do Prahy. Našim cílem však nebyl New York, ale Dallas. Jako nejvýhodnější varianta pak přicházela v úvahu právě vnitrostátní letecká společnost.
3. Volba vnitrostátní letecké společnosti
Leteckých společností, které vás přepraví v rámci měst v USA je požehnaně, ale u některých je obtížné se vyznat. Dalším problémem pak může být příplatek za zavazadla. Prošla jsem mnoho webových stránek, a nakonec jsem zvolila společnost Southwest, která se mi jednoznačně jeví jako nejlepší. Nevýhody jsem po zkušenostech nenašla, snad jen, že jejich letadla létají na menší letiště. V rámci letu z New Yorku je pak nutno přejet z letiště JFK na letiště La Guardia, v Dallasu to pak není Fort Worth, ale Dallas Love Field.
Naopak velkou předností této letecké společnosti je to, že mají v ceně zahrnuté dvě odbavená zavazadla na osobu. Skvělé je také to, že pokud i na poslední chvíli potřebujete let změnit, není žádný problém a je to zcela zdarma. Pokud bude nově zvolená letenka dražší, pak doplatíte pouze rozdíl ceny letenky, pokud bude naopak levnější, peníze vám zůstávají na účtu a budou použity na váš další let. I v případě, že vám letadlo uletí je možné bez jakýchkoliv poplatků letět dalším letadlem, samozřejmě pokud letenka není dražší. Více informací naleznete zde: https://www.southwest.com/.
4. Cestovní pojištění
Toto je velice individuální věc, u které nelze radit. Záleží pouze na tom, co vše a do jaké výše chcete mít pojištěné. Já jsem využila cestovní pojištění od Všeobecné zdravotní pojišťovny jako Dárce krve, který pokud splní několik požadavků, má zdravotní pojištění do celého světa na 30 dní zdarma. Dopojistila jsem si asi za 130 Kč zbylý počet dní a bylo to. Nicméně rovněž nabízeli slevu 20 % na cestovní pojištění i pro osoby, které nejsou jejich pojištěnci. Pak se částka vyšplhala cca na 1.400 Kč. Mě se různá připojištění, jako například zavazadel, zdají zbytečná, neboť se stejně nevztahuje na věci, které mají hodnotu, jako telefon, fotoaparát apod.
5. Ubytování v New Yorku
Vzhledem k vstupnímu pohovoru, kterému se na prvním letišti v USA nevyhneme, je třeba mít zajištěné ubytování alespoň na první noc a v případě nutnosti, předložit potvrzení rezervaci patřičnému úředníkovi na letišti.
Ubytovacích kapacit po celém New Yorku je požehnaně, není však nad to, být ubytován přímo na Manhattanu. Od toho se samozřejmě odvíjí i cena. Tyto ceny se také každým dnem mění, a proto určitě doporučuji objednat ubytování s předstihem. Také hrozí ta horší varianta, a sice že levnějšího hotely či hostely budou vyprodány a zbude pouze hotel s vyšší cenou.
Ve valné většině jsem ubytování objednávala přes portál www.booking.com. S tímto portálem jsem nikdy v minulosti neměla sebemenší problém, je přehledný a vždy se zde nachází velké množství recenzí. Ty mi pak velmi pomáhají s výběrem. Řídit se jimi má však smysl až v určitém počtu. Většinou se tak zaměřuji na ubytovací kapacity s více jak 50 hodnoceními. Výsledky pak nejsou tak zkreslené, jako například u deseti hodnocení.
První ubytování v New Yorku jsem objednala v hostelu Vanderbilt YMCA s celkovým hodnocením 7.2. Celková cena se vyšplhala na 127,50 $ pro dvě osoby, a to právě z toho důvodu, že jsem ubytování objednávala celkem pozdě. Pokoje zde byly velice stroze zařízené, s palandou a společnou koupelnou. Poloha hostelu byla ale v celku dobrá. Nicméně ne příliš šťastná, co se týče vzdálenosti na metro, které jsem zrovna potřebovala, abychom se dostaly s kamarádkou na letiště La Guardia. Proto jsem toto hledisko zahrnula do dalšího výběru ubytování v New Yorku při zpáteční cestě do České republiky. Tento hostel nám však umožnil ušetřit na lístcích na metro, protože většina atrakcí byla v dosahu pěší chůze.
Vzhledem k tomu, že při zpáteční cestě nám zbývala navštívit pouze Socha Svobody a Empire State Building, rozhodla jsem se, rezervovat ubytování v hotelu Double Tree by Hilton, tedy trocha komfortu na konec. Hotel má skvělou polohu, asi 150 m od metra č. 1, které jede až na Battery park, odkud odjíždí trajekt na Liberty Island, kde se nachází Socha Svobody. Metro F, které jede na Kew Gardens Union je rovněž v blízkosti. Z této stanice pak odjíždí autobus Q10 na terminál číslo 5 letiště JFK, kde je možnost přestoupit na AirTrain, který propojuje všechny terminály. Od hotelu je to rovněž coby kamenem dohodil na Times Square nebo k Rockeffelerovu centru. K Empire State Building je to jen půl míle. Tomuto místo nelze nic vytknout. Perfektní a vstřícný personál, komfortně zařízené pokoje a úschovna zavazadel zdarma, oproti prvnímu ubytování ve Vanderbilt. Zde se úschovna platila, a sice 4$.
V rámci New Yorku je také třeba zvážit, zda nebude výhodnější koupě jednotlivých pasů, tedy The New York Pass nebo New York City Pass, díky nimž již nemusíte platit vstupné na vybrané atrakce a rovněž v některých případech zahrnují prioritní vstup. Ceny se pak liší podle délky platnosti. Pokud plánujete častější využití metra, zcela jistě se vyplatí koupě MetroCard za 1$ a balíčku jízdného. Jednotný lístek na metro bez MetroCard stojí 3 $, s ní pak 2,75€. Balíčky obsahují 4, 8 nebo 16 jízd a cena je o něco nižší než klasická jízdenka. Dalšími alternativami jsou pak týdenní či měsíční jízdenky. Nabitou MetroCard s 16 jízdami pak můžete využívat dohromady pro několik osob. Vždy se u turniketu částka z karty odečte. Tuto kartu pak můžete libovolně dobíjet u automatů nebo u okýnek v metru.
Co se týče výletu na Sochu Svobody, určitě nepodceňujte rezervaci lístků s dostatečným předstihem, to znamená alespoň tři měsíce ať se jedná o jakékoliv roční období. Vstupenky, které zahrnují vstup do koruny jsou hodně rychle vyprodané ať už z přístavu v New Yorku, nebo z New Jersey. Dva měsíce před naší návštěvou byly všechny lístky zcela vyprodány a zbývala nám tak pouze návštěva ostrova a finanční rozdíl mezi jednotlivými typy vstupenek není příliš velký. Rezervaci a ověření dostupnosti naleznete zde https://www.statueoflibertytickets.com. Pokud se přeci jen rozhodnete, nechat to náhodě, připravte se na značný čas strávený ve frontě, která je pěkně, ale opravdu pěkně dlouhá.
5. Kontrola s úředníkem na prvním letišti v USA
Možná je třeba hned na začátku zmínit, že jsme možná měly velké štěstí, protože celý pohovor trval zhruba 2 minuty, a to i s příchodem a odchodem. Byly nám položeny pouze tři otázky, a to na jak dlouho budeme na americkém území, co tam máme v plánu a jaké je naše povolání. Měla jsem s sebou pro jistotu vytištěné potvrzení o zpátečních letenkách do ČR i z Dallasu do New Yorku, potvrzení z ubytování, vytištěnou kopii povolení ESTA a zvací dopis od strýce. Nic z toho jsem nakonec předkládat nemusela. Při odbavování na ruzyňském letišti byly otázky pracovníků letecké společnosti Delta Airlines, jejichž letadlem jsem přes Air France letěly přímo do New Yorku, poněkud hojnější. Rovněž se ptali co budeme v USA dělat, na jak dlouho tam jedeme, jestli tam někoho známe, zda vezeme nějaké dárky, jaké je naše povolání apod. Veškeré pohovory však proběhly velice rychle a bez sebemenšího problému.
6. America the Beautiful - Annual Pas
Pokud máte v plánu projet několik národních parků, pak se určitě vyplatí koupit si Annual Pass. Do parků, které jsou spravovány státem, pak můžete jezdit zdarma, a to po celý jeden rok. To je fakt bomba a hodně se tak ušetří. Parky jsou tak rozlehlé, že je sotva možné je projet skrz, natožpak jich stihnout několik denně. Již po prvním parku mi bylo jasné, že každý den zvládneme pouze jeden, přesto jsme těch parků, ve kterých platí Annual Pass, projely celkem 11. Pak už se jistě Annual Pass vyplatil, i když se vstup platí vždy za auto a nikoli za osobu. Průměrně se cena za jedno vozidlo pohybuje kolem 20 – 30 $. Což při návštěvě tří národních parků už máte Annual Pass zaplacený. Stojí totiž 80$ a je platný pro celou posádku vozidla. To znamená, čím více vás je, tím se tento výdaj hodně rozloží. Mnozí pak ještě po svém návratu Annual Pass prodají, protože na zadní straně jsou dvě kolonky na jméno a první majitel vyplňuje pouze jednu. Běžně tak můžete koupit pas s jedním prázdným okénkem za poloviční cenu. Je třeba si jen pohlídat platnost. I bez této alternativy si však myslím, že je to jedna z nejnižších položek vzhledem k tomu, kam všude pas můžete využít. S pasem by se mělo předkládat ID, nicméně toto se mi stalo asi ve dvou případech. Při plánování nebude určitě marné si zjistit na tomto odkazu https://store.usgs.gov/sites/default/files/PassIssuanceList.pdf, zda parky, které chcete navštívit, nejsou právě součástí tohoto seznamu, kde můžete Annual Pass použít. Patří sem parky jako Grand canyon, Yosemite, Death valley, Sequoia park, Joshua tree apod.
7. Půjčení auta
Mezi největší autopůjčovny v USA patří bezpochyby firmy jako Alamo, Budget, Dollar či Hertz. Ceny jednotlivých pronájmů však, stejně jako ubytování, stoupají s blížícím se termínem půjčení. Jednoznačně po mnoha hodinách strávených na jednotlivých stránkách autopůjčoven a diskusních fórech jsem se rozhodla, půjčit si auto přes http://www.rentalcars.com, kde byla cena pronájmu bezkonkurenční. Za 18 dní jsem zaplatila cca 10.500,-Kč. Všude jinde se cena pronájmu pohybovala kolem 18.000,-Kč. Nutno však dodat, že auto jsem si rezervovala dva dny před jeho půjčením. Celková cena za pronájem se platí tomuto portálu, kde navíc máte v ceně základní pojištění, které je dostačující. Dále si pak můžete připlatit další položky jako je navigace, druhý řidič apod. Celková cena se pak může samozřejmě lišit od té první, která na vás vyskočí na úvodní stránce. My jsme se rozhodly pouze pro jednoho řidiče, a to jsem byla já. V USA jsou sazby za další řidiče ještě dále rozděleny podle věku, kdy je hranice pro nižší sazbu 25 let. Cena pak opravdu naskáče o několik tisíc. Největší dilema bylo, jakou společnost si zvolit, protože by se měla na místě vyzvednutí také skládat záloha v případě, že se něco stane. Na to je však potřeba mít kreditní kartu a u všech autopůjčoven bylo uvedeno, že platba debetní kartou není možná. Jen u jediné společnosti jsem se na jejich stránkách dočetla, že akceptují debetní kartu v případě, že máte na účtu dostatek peněz na pokrytí zálohy a platnou zpáteční letenku. Tím to tedy bylo vyřešeno a auto jsem zamluvila přes autopůjčovnu Alamo.
Pokud přímo nebazírujete na tom, abyste měli superkáru, pak je určitě lepší si objednat nejmenší auto, je tak velká pravděpodobnost, že v době vyzvednutí už tato kategorie aut nebude k dispozici a vy si tak budete moci zdarma vybrat jiné, o třídu vyšší. To byl také náš případ. Ze zamluveného Chevrolet Spark se vyklubal zcela nový Nissan Versa, který se stal naprosto dokonalým společníkem s naprosto neuvěřitelnou spotřebou. Opravdu, několik dní jsem si myslela, že je benzinová ručička rozbitá. Jenže nebyla a my jsme tak najely kolem 4.000 Km za necelých 150$. Škoda jen, že u nás se koupit nedá, hned bych si ho pořídila.
Ale zpět k vyzvednutí. Obavy z toho byly opět zcela zbytečné. Auto jsme si půjčovaly v Las Vegas na letišti a vracely jsme ho na stejné místo, což je rovněž levnější varianta. Je třeba však počítat s tím, že vždy se platí další den od doby půjčení. Pokud si tedy auto půjčíte v sedm ráno a chcete jej vrátit třeba v deset dopoledne a jít rovnou k odbavení, budete platit za celý den a rovněž se může délka procesu vrácení dosti prodloužit v denní dobu. Nicméně u přepážky po mně byl vyžadován jen pas a samozřejmě následovalo přemlouvání k tomu, že když jedeme do hor, určitě bude lepší, když si upgradujeme vůz na SUV. Pokud odmítnete, pak je na řadě pojištění. Jenže základní pojištění máte, takže zbývá asistenční služba či pojištění čelního skla nebo podvozku atd.
Nám se bohužel stalo to, že i přes odmítnutí jsem musela předložit kartu. No jasně, chtěli přeci zálohu. Když mi byla stržena částka asi 2.800,-Kč, ptám se tedy, jestli je to ta záloha, a pomenší asijský chlapec s americkým úsměvem povídá, že ne, že je to za asistenční službu. Asi jsem se tedy nevyjádřila dost jasně, když jsem asi pětkrát odmítla. No, už se nedalo nic dělat a kamarádka byla klidnější, když věděla, že v případě nouze máme možnost zavolat a kamkoliv pro nás někdo přijede. To však ještě nevěděla, že téměř nikde nebude signál :-)
O záloze nebyla žádná řeč a ani žádná částka blokována nebyla, natož ještě nějaké prokazování se zpáteční letenkou.
Abych ušetřila čas i peníze za poslední den, rozhodla jsem se v Las Vegas najít nějaké ubytování v blízkosti letiště. Vzhledem k tomu, že jsem nechtěla platit zbytečně za pár hodin, měla jsem auto půjčené pouze do sedmé hodiny ranní a vstávat kvůli tomu tak brzy se mi nechtělo, proto jsem auto odvezla v nočních hodinách a zpátky do hotelu došla pěšky. Zcela jistě bych ráda doporučila tento hotel, neboť má mnoho předností a žádný nedostatek jsem nenašla, i když booking je plný negativních recenzí typu "moc měkké polštáře", " moc tvrdé polštáře" :-) s čímž se podle mnohých potýká každý druhý hotel v USA ;-) Lidi, jako vážně?! Většina hotelů na bookingu v Las Vegas uvádějí směšné ceny za noc, jako třeba 20$. Nicméně po rozkliknutí vlastně zjistíte, že si účtují dalších 30$ jako "poplatek za služby resortu" no a samozřejmě daň ve výši 13,5$. Pak už se částka nezdá tak lukrativní. Na druhou stranu jste na hlavní třídě S Las Vegas Blvd. nebo chcete-li, na Stripu. Za mě tedy procházka tam a zpět zcela stačí. Je to opravdu rušná ulice, a vzhledem k události, která se tam odehrála zrovna tehdy, kdy jsme do Las Vegas přilétaly, jsem si jistá, že na okraji města je to mnohem lepší.
Hotel Baymont Inn & Suites Las Vegas South Strip jednoznačně doporučuji. Měl bezvadnou polohu, skvělé služby a věřte nebo ne, naprosto dokonalé polštáře, tedy alespoň pro mě. :) Hotel je vzdálen jeden kilometr od centra autopůjčoven, kde se vyzvedávají a vrací půjčená auta, takže ideální vzdálenost. Cesta vede mezi rodinnými domky, a i v noci zde byla naprosto bezpečno. Hotel dále umožňuje shuttle do centra a na letiště. Zcela zdarma, no co víc si přát. Večer jsme se tedy nechaly odvézt k prvnímu kasinu Mandalay Bay, odkud jsme se třídou vydaly na druhou stranu až k Circus Circus, kde jsme putování s "nabytou peněženkou", no ano možná byla spíš prázdná, ale to bych zacházela do detailů, zašly nakoupit do místního Rose, zavolaly jsme si UBER, který nás zdarma dovezl do hotelu. Byla to má první zkušenost a jako nově registrovaná jsem měla první jízdu zdarma. Musím uznat, že to byla velice příjemná zkušenost. Na druhý den, kdy jsme po check-outu čekaly na shuttle na letiště, který jsme si domluvily předchozího večera, nám recepční nabídl možnost úschovy zavazadel, pochopitelně zadarmo, a my se tak vydaly do nedalekého obchodního centra, kde mají mimochodem perfektní obchod s krásnými suvenýry, jaké jsem nikde jinde neviděla, za čtvrtinové ceny oproti centru.
8. Mobilní operátor
Pokud nelpíte na tom, být stále na příjmu na svém českém telefonním čísle, pak zcela jistě doporučuji koupi sim karty s místním operátorem. Většina mobilních telefonů už dnes podporuje takovou změnu a místní tarify nejsou o nic dražší než naše paušály. Pokud si k pronájmu auta nepřejete navigaci, určitě vám v mnoha situacích pomůže internet, už jen třeba kvůli případným zácpám ve městech apod., což se mi osvědčilo. V některých hotelech či motelech také nefunguje wifi, jak slibují, a mobilní internet vám tak zajistí jistou flexibilitu, ať už na cestách, při bookování hotelu, hledání parkoviště apod. Není nad to, když si třeba objednáte ubytování přes booking a adresa se vám sama přenese do google map. Stačí být jen přihlášen a jednou kliknout. Není tak třeba hledat sáhodlouze adresu a nastavovat ji do navigace.
Já jsem si zvolila Cricket. Měsíční tarif mě vyšel na 40 $ + plus 10 $ sim karta + 10 $ aktivace, která mi byla ale odpuštěna. V tomto tarifu jsem měla neomezené volání po Americe a internet 4 GB, což bylo plně dostačující. Za 60 $ byla možná aktivace i volání na mezinárodní čísla a samozřejmě navýšení mobilních dat. Zcela jistě vyjde tato sranda levněji, než když vám přijde měsíční vyúčtování, které mnohonásobně překročí váš nasmlouvaný paušál. Pokrytí tohoto operátora není nejlepší, ale uprostřed národních parků pak jistě není potřeba. Navštívily jsme s kamarádkou 7 států a ve všech fungoval operátor bez problémů.
9. Stravování
V tomto bodě snad lze ušetřit pouze tehdy, budete-li se stravovat stále jen ve fast foodech. Ty jsou v mnoha ohledech levnější než u nás nebo se alespoň za stejně peněz mnohem více najíte. Ceny ve standardních restauracích jsou velice variabilní, záleží na tom, kde se nacházíte. Mým favoritem se stal grilovaný sýr s hranolky. Toto menu se pohybovalo mezi 8 - 10 $ a někdy obsahovalo i nápoj. Cena potravin v obchodech je zcela jistě vyšší, než ceny potravin u nás a převážná většina potravin lze koupit pouze ve větším množství. Podle mých zkušeností je lepší nakupovat v supermarketových řetězcích, kde jsou ceny zboží uvedeny přímo u něj nebo na něm. Malé soukromé obchody ceny uvedené nemají a ty se pak odvíjí podle toho, jak se líbíte prodavači. Také záleží na tom, kde se obchod nachází a kolik možností nákupu na daném místě je. Amerika je rozhlehlá a někdy jedete i 100 mil, než narazíte na menší vesnici. Pokud se v ní bude nacházet jen jedno smíšené zboží, je třeba počítat s vyššími cenami. Velkou výhodou mnoha hotelových pokojů je ta, že disponují mikrovlnou troubou a chladničkou a Američané jsou přeborníci v polotovarech, které si lze pouze ohřát. V mnoha větších supermarketech také naleznete hotová jídla všeho druhu, nic méně jsou poměrně drahá. Nám se velice osvědčilo stravování na benzinových pumpách, ty mají za mne nejvyšší počet hodnocení. Jejich benzinové stanice jsou velmi dobře vybaveny. Nejen, že si za hodně slušné peníze koupíte litr kávy, to znamená v průměru 1,70$, ale například i litr Coca Coly a jiných nápojů za 1$. Mnoho čerpacích stanic nabízí hot dogy se samoobslužným pultem nebo jídelní kouty, kde si lze dát téměř cokoliv, například grilované kuře, twister, pizzu a oproti našim předraženým nabídkám na čerpacích stanicích se v Americe setkáme s velice rozumnými cenami ať teplých jídel, tak nabídky potravin všeho druhu.
10. Tankování a rozdíl mezi Regular a Unleaded
Tato položka je nejsympatičtější, protože právě v tomto případě hodně ušetříte. Ceny benzinu jsou oproti České republice, ale i Evropě hodně nízké. Jak jistě víte, v USA je benzin počítán na galony, přičemž 1 galon = 4,5 litru. Na čerpacích stanicích se setkáte s dvěma typy benzinu a naftou. V mnoha případech je také otočená barva pistolí než u nás. Zde se setkáme se zelenou barvou u benzinu a černou u nafty, v Americe je to většinou naopak, ale není to podmínkou. Benzin je označen jako Unleaded nebo Regular. Je to jeden druh benzinu s tím rozdílem, že Unleaded, který je dále rozdělen ještě podle kvality, je benzín bezolovnatý. Bohužel se jistě při vaší cestě budou nacházet místa, kde na stejný typ benzinu, který jste čerpali naposledy, nenarazíte a budete nuceni natankovat ten druhý. Není to nejlepší, ale auto pojede. Regular je obyčejný benzin a po jeho natankování bude vaše auto určitě o dost línější, než po natankování Unleaded. Ale teď zpět k cenám. Ve velkoměstech jsou zpravidla ceny vyšší než v menších městech, ale naopak na odlehlých místech či v národních parcích bude cena benzínu i několikanásobně vyšší, stále však nižší, než je cena našeho benzinu v ČR. Nejméně jsem platila za benzin 1,20 $ a nejvyšší částka byla 4,30 $.
Způsob platby za pohonné hmoty se od nás liší. Palivo lze zaplatit kartou přímo u stojanu nebo v hotovosti na pokladně. Platíte-li kartou, vložíte ji do terminálu, který se nachází na stojanu, tím se vám karta autorizuje, natankujete, z karty vám bude odečtena částka, kterou jste vyčerpali, vezmete si účtenku a hotovo. Pokud se rozhodnete platit hotově, pak musíte dojít zaplatit určitý obnos na pokladnu a až teprve poté můžete natankovat. Pokud se vám do nádrže nevejde tolik benzinu, kolik jste zaplatili, dojdete si jen na pokladnu a po oznámení čísla stojanu vám bude rozdíl vrácen.
11. Nákupy oblečení v USA
Zcela jistě jste už od známých slyšeli, že nakupování je v Americe poměrně levné, tedy alespoň co se týče oblečení či elektroniky. Je tomu skutečně tak. Téměř na každém rohu narazíte na obchodní domy Macy´s či Sears. Dle mého názoru stojí za návštěvu především obchod ROSS dress for less, kde máte výběr z nepřeberného množství značkového oblečení, obuvi a doplňků za zlomek původní ceny. Mnoho těchto obchodů se však nachází na okrajích měst či úplně mimo ně. Není to však podmínkou jeden z obchodů ROSS se nachází přímo na hlavní třídě v Las Vegas. Až vás zlákají cedulky, nabízející triko Mark O´Pollo, Nike, Volcom za 10 $ a ve vás se probudí nakupující maniak, nezapomeňte na to, že ceny jsou uvedeny bez daně a na pokladně pak cena stoupne. Každá země má však jiné procento těchto poplatků. Pokud budete platit naší debetní kartou, pak vám terminál nabídne platbu v českých korunách nebo v dolarech. Platba v českých korunách se nevyplatí. Vždy jsem hradila vše v amerických dolarech a ušetřila tak stovky KČ, protože jejich kurz je opravdu nevýhodný. Dále jsme také četla mnoho příspěvků o tom, že kdekomu nebyla naše karta, ať debetní, tak kreditní, přijata. Já mám embosovanou debetní kartu s účtem u KB a nikde jsem neměla žádný problém s platbou.
Pokud už se tedy vrhnete do víru velkých nákupů, tak je třeba počítat s tím, že pokud si za hříšné poplatky nepřiplatíte extra zavazadlo, pak jste limitování váhou cca 23 kg a pokud bude zboží přesahovat jistou částku, pak vás v České republice čeká platba DPH a cla. A jak je to vlastně s proclením zboží z USA? Podrobný článek o této problematice naleznete zde: https://chcidoameriky.cz/dovoz-z-usa-jake-jsou-povolene-limity-pro-dovoz-a-kdy-se-plati-clo-a-dph.
Vzhledem k tomu, že jsme my při zpáteční cestě volily let s přestupem v Paříží, přiletěli jsme v podstatě ze Schengenského prostoru, proto jsme si bez problémů vyzvedly zavazadla z pásu, prošly dveřmi a byly jsme v příletové hale. Žádná možnost volby mezi k proclení či bez proclení nás nečekala.
A pokud vás zajímá i to, jak jsme si užily parádních 17 dní touláním se po západu USA, pak můžete pokračovat sem...(připravujeme)
Comments