Proč právě Change Tomorrow?

Už ani nevím, jak jsem na charitativní organizaci Change Tomorrow narazila, zřejmě na cestovatelské seznamce na Facebooku. Vím ale, že to bylo osudové a po pár vzkazech s Danou jsem věděla, že je to přesně takový projekt, který chci podpořit. Již dlouhá léta byl můj největší sen navštívit Afriku v roli dobrovolníka a díky nim se mi mohl po dlouhých 20 letech splnit. Mnoho organizací má na dobrovolníky mnoho požadavků, ať je to výborná znalost angličtiny nebo francouzštiny, vysoké poplatky, minimální délku pobytu přesahující několik měsíců či povinnou docházku na nějaké kurzy před samotným výjezdem. Vždy se našlo něco, co mě limitovalo. Ať už to byl jazyk, nebo maximální možné volno z práce.

Change Tomorrow však dávají prostor všem. Vzhledem k tomu, že se jedná o mladý česko-skotský pár, není plynulá angličtina úplně nutná, pobyt je možný na jakkoliv dlouhou dobu a nežádají nesmyslné poplatky za to, že jedete pracovat zadarmo.

Dobrovolník však musí počítat s tím, že si hradí cestovní náklady, ubytování a stravování. Což mi přijde absolutně v pořádku. Není jednoduché získat finanční prostředky na tak velký projekt, jaký si Dana s Johnnym dali, a proto je samozřejmostí, že veškeré finance od dárců jdou na pomoc dětem a místní komunitě, místo aby byly použity na životní standard dobrovolníků. Ryzí dobrovolník pak nad tímto nebude ani uvažovat, neboť tak to má být. Pokud budu chtít zdarma nocleh a jídlo výměnou za práci, zvolím si z nepřeberného množství projektů, které se nacházejí např. na stránkách workaway, u kterých se s takovým způsobem výměny počítá.

Charitativní organizaci Change Tomorrow vede mladý energický pár, který se rozhodl vykročit ze své komfortní zóny, odjet do Ugandy a změnit mnoha dětem jejich šance na budoucnost. Koupili zde školu, která byla v dezolátním stavu, s učiteli, kteří spali při hodinách a děti fyzicky trestali. Od základu se teď snaží školu rekonstruovat, aby se v ní žáci cítili dobře a současně pak organizují další projekty pro rozvoj místní komunity, ale především pro místní ženy, které to zejména na venkově nemají v Ugandě jednoduché. Dokážete si třeba, milé dámy, vůbec jen představit, že pokud byste chtěly mluvit s mužem, musely byste před ním klečet?

Když jsem do Entebbe přiletěla, Dana s Johnnym na mě už čekali, i když byly čtyři ráno a cesta na letiště je z Mityany asi dvě hodiny cesty. I v tuto časnou hodinu byli velice milí a ochotní mi vše povědět. Zavezli mě do apartmánu pro dobrovolníky, kde jsem potom po celý čas bydlela. Bylo zde k dispozici vše, co je třeba. Uklizené pokoje, kuchyň se spotřebiči, standardní koupelna v západním stylu, a dokonce i něco na zub na první den. Jak celý můj pobyt probíhal bude ale tématem dalších článků.

Dana s Johnnym mi pomohli koupit místní SIM kartu s datovým balíčkem, ukázali mi, kde se nachází trh, kolik je standardní cena za určité suroviny a vzali mě do školy, kde mi vše ochotně ukázali. Pověděli mi o jednotlivých projektech a jaká bude náplň mé práce. Mnohokrát jsme zašli na pivo, vyjeli k nedalekému jezeru, udělali si výlet do Kampaly.

Přišla jsem si, jako bychom se znali roky a celý pobyt jsem si maximálně užila a už teď se těším, až se budu moci do Ugandy opět vrátit.

Od mého odjezdu uplynuly tři měsíce, během nichž došlo k mnoha velkým změnám. Byla postavena nová kuchyně (podruhé, první zničily silné přívalové deště, stejně jako část školy a střechu), všechny třídy dostaly novou podlahu (dříve prašná), nové dveře a okna (dříve bez dveří a oken). Změnil se i stav učitelů, a to zásadně k lepšímu. Byl nahrazen starý ředitel, který nebyl zcela fér, sklidily se fazole, které jsme společně zaseli. Mnoho dalších dětí získalo sponzora a velká část dětí má k dispozici svoji školní uniformu. Stále se sází nové a nové sazenice a sejí nová semínka, aby děti měly o něco bohatší jídelníček. Od mého pobytu se odehrálo mnoho úžasných změn. A stále další přicházejí a já s nadšením vše pozoruji v přímém přenosu. A to díky Daně, která se mimo náročnou práci okolo školy snaží nás, kteří jsem daleko, ale není nám to lhostejné, informovat prostřednictvím fotografií a videí.

Mnoho spokojených dobrovolníků, včetně mě, se jistě na toto krásné místo vrátí, protože tento projekt má smysl, a navíc je veden opravdu úžasnými lidmi, kteří vám učarují. Dana s Johnnym dělají první poslední nejen pro všechny děti ze školy, pro učitele, místní komunitu, ale i pro nás dobrovolníky. Chtějí, abychom se cítili dobře, ochotně se vším poradí, pomohou cokoliv zařídit, rádi zajdou na pivko, což snad každý Čech musí ocenit, ale především vám dají hrozně moc energie, když vidíte, s jakou vervou se pouští do nových projektů, s jakou sílou bojují s nástrahami každodenního života v Africe, ať už se jedná o přírodní faktor nebo o ten lidský.

Ve spojení s dobrosrdečnými a stále se usmívajícími lidmi získáte ucelený pohled na rozvojovou práci z předních řad a domů si odvezete neskutečné zážitky, vzpomínky k nezaplacení, možná i jiný pohled na svět, ale především zcela jiný rozměr energie, kterou zde získáte.

Jsem vděčná, že jsem mohla být součástí něčeho tak velkého a úžasného a pro ty, kteří by rádi zkusili něco podobného, ale nenašli k tomu třeba odvahu, mám úžasný výrok Jana Amose Komenského:

„Život činný je opravdový život. Zahálka je hrobem člověka zaživa. Co máš udělat, do toho se dej s chutí; co sám můžeš udělat, to nečekej od jiných a bez příčiny neodkládej s ničím. Když můžeš někomu pomoci, učiň to s největší radostí.“

#afrika #dobrovolnictví #smích #štěstí #changetomorrow #uganda #africa #volunteer #volunteering #smile #happiness #love #láska #děti #kids #children