Dobrovolnictví v Ugandě *Co je třeba zařídit před odletem *

Pokud přemýšlíte, ba dokonce jste se rozhodli, odjet jako dobrovolník např. k úžasné organizaci Change Tomorrow do Ugandy, pak vás jistě bude zajímat, co vše je třeba zařídit před takovým odletem.

I já jsem trávila hodiny na internetu a hledala veškeré informace, letenky, víza, pojištění a buď bylo informací tolik, že jsem nevěděla, kde začít, nebo naopak nebyly k dispozici žádné.

A proto jsem sepsala tento článek, abych vám, dalším dobrovolníkům, ulehčila práci a níže vám poskytnu veškeré informace s odkazy, abyste ušetřili čas i peníze. Change Tomorrow vás potřebuje, bez vás to prostě nejde, proto by byla velká škoda, kdyby někoho odradila jen myšlenka na zdlouhavé zařizování všeho potřebného. Ono to v podstatě ani tak není.

Očkování + antimalarika:

To je zdlouhavý proces, není radno jej podceňovat a je potřeba s ním začít delší dobu před odletem. Já jsem byla očkováním zcela nepolíbená, proto jsem musela celou řadu absolvovat minimálně půl roku před odletem.

Začala jsem standardním očkováním proti žloutence A+B. Je to jedna vakcína, tudíž je to levnější záležitost, než když budete očkováni na každý typ zvlášť. Aby byla, jak tvrdí lékařská věda, vakcína doživotní, je potřeba absolvovat tři dávky v rozestupu - den aplikace, 1 měsíc, 6 měsíců. Pokud tedy chcete před odletem stihnout všechny dávky, pak je nutno počítat s časovým horizontem min. 7 měsíců. Dvě dávky před odletem jsou však dostačující. Třetí dávka už jen prodlužuje životnost vakcíny na neurčito. Samozřejmě je mnoho typů vakcinace proti žloutence (A, B, C ,D, E), nicméně dvě první jsou dostačující. Vakcína se nazývá Twinrix a jedna dávka stojí 1.970,-Kč. Toto očkování vám však může aplikovat i obvodní lékař a tam zaručeně ušetříte v řádu stovek korun.

Další, jediné povinné, očkování je proti žluté zimnici. Pozor na to, jedná se o živou vakcínu, odstup od dalších vakcín jsou 4 týdny před a 4 po aplikaci. Na což si musí člověk dát pozor při plánování dalších očkování. Vakcína se nazývá Stamaril a stojí 1.420,-Kč. Jedná se pouze o jednu dávku, která je doživotní. Zde naleznete seznam zemí, kde je očkování proti žluté zimnici povinné a které z daných zemí požadují po deseti letech přeočkování.

Dále se doporučuje očkování proti břišnímu tyfu. Aplikuje se jedna dávka vakcínou Typhim, která stojí 1.070,-Kč. Nevýhoda je, že ochrana je pouze na 3 roky a pak je nutné přeočkování.

A poslední je cholera. Ta je taková zrádná. Může vás nakazit člověk, u kterého nejsou vidět žádné příznaky a je na každém z nás, jak moc nám na našem zdraví záleží. Očkování na choleru se neaplikuje pomocí vakcíny, ale dvěma dávkami nápoje. Bohužel jedna dávka Dukoralu stojí 1.440,-Kč a musí být mezi nimi interval 1 týden - 6 týdnů. Je to nejdražší "presíčko", co asi budete v životě pít, ale minimálně to zvažte.

Já jsem zvolila níže popsanou strategii, čímž jsem ušetřila přinejmenším 1.000,-Kč. Odlétala jsem koncem března 2019. V září 2018 jsem si nechala aplikovat dvě vakcíny na žloutenku A+B, v listopadu žlutou zimnici, na přelomu únor/březen 2019 pak společně první dávku na choleru a břišní tyfus (tyto lze aplikovat najednou), po týdnu druhou dávku na choleru a po příjezdu z Ugandy třetí dávku na žloutenku. Všechna očkování by měl být aplikována max. 14 dní před odletem. Tento postup jsem volila z toho důvodu, že všeobecná pojišťovna nabízí každý rok příspěvek na očkování. 500,-Kč na žloutenku, 500,-Kč na ostatní nemoci. Tudíž jsem mohla čerpat 2x příspěvek na očkování na žloutenku, protože bylo každé v jiném roce, a stejně tak na další očkování, protože žlutá zimnice, která je doživotní, byla aplikována v listopadu a další, které mají jen omezenou ochranu, mi aplikovali až v následujícím roce, a ještě maximálně před odletem, aby tak jejich účinnost byla co nejdelší.

Na většinu očkování musíte využít specializovaných zařízení. Já jsem, kromě žloutenky, využila služeb očkovacích center Avenier, kde vám poradí, mají mnoho poboček po celé zemi, dobré internetové stránky a možnost objednání online. Také mají však hodně plno, ať už je to kdekoliv. Pokud budete potřebovat pevné datum, pak bych nenechávala objednávku na poslední chvíli.

Nutno také uvést očkování proti tetanu. Tu by měl mít každý i do našich podmínek, proto si myslím, že není důvod tuto vakcínu nijak rozebírat. Dejte si však pozor, že tetanus se musí po deseti letech (teď už možná po více) přeočkovávat. Tuto informaci by vám měl sdělit váš obvodní lékař.

Nakonec lze ještě uvést antimalarika. Asi nejsnesitelnějším svinstvem pro náš organizmus je Melarone. A ten vám jistě budou nabízet i v očkovacích centrech. Léky jsou na předpis a je nutno toto konzultovat s odborníkem. Je na uvážení všech, zda budou brát antimalarika po celou délku pobytu, jak je doporučeno, ale zcela jistě je dobré mít je s sebou. Především pak dojde-li k nákaze daleko od civilizace, je to přinejmenším to, co vám dopomůže dostat se včas do nemocnice. Jen pro představu, jedno balení Melarone (12 tablet) stojí cca 1.200,-Kč. Samozřejmě je velice důležité používat repelent a moskytiéru.

Důležité je si s sebou vzít mezinárodní očkovací průkaz. Mnohdy se stane, že jej budou vyžadovat na letišti i při pozemní pasové kontrole na hranicích.

Letecká doprava

Já zpravidla začínám hledat aktivněji letenky 6 měsíců před odletem. V případě takto vzdálených letů, pokud neletím lowcost, volím u letů s přestupem vždy jen jednu leteckou společnost. Případně více, ale s tím, že je letenka koupena jako jedna v rámci jedné letecké společnosti. Například v případě cesty do USA. Do Paříže operovala společnost Air France a dále do New Yorku Delta Airlines. Letenka byla však koupena jako jedna v rámci letecké společnosti Air France. Tímto se vyhnu veškerým případným potížím se zavazadly a přestupem. Samy letecké společnosti pak nabízejí lety s takovým přestupem, který je pro něj dostačující.

Mnoho mezinárodních letišť má velké množství terminálů, mezi kterými se dokonce musíte přemisťovat vlaky apod. Pokud zvolíte více leteckých společností, musíte si sami ověřit, z kterého terminálu vám následně další let letí a rozhodnout, zda daný čas na přestup bude dostačující. Pokud tedy zvolíte třeba nízkonákladovou společnost na přelet do některých z evropských letišť za nízkou cenu a následný spoj z tohoto letiště do Entebbe, nesete s sebou již značné riziko. Nízkonákladové lety jsou sice levné, ale také mívají dost často zpoždění. Pokud tak navazující let nestihnete, letecká společnost za tuto skutečnost nenese odpovědnost a vy si budete muset na svoje náklady pořídit novou letenku. Stejně tak je to se zavazadly. Pokud budete mít v rámci jedné letenky všechny lety, pak se většinou o zavazadla již nemusíte starat, protože na počátečním letišti budou zavazadla označena až konečným letištěm, tedy Entebbe a je jedno, kolik mezitím máte přestupů. Vyhnete se tak opětovnému vyzvedávání a odbavování zavazadel, což vám ušetří hodně času a nervů (toto je většinový případ, nikoli striktní pravidlo). Stejně tak je to velice pohodlné, co se týče ztráty zavazadel. V případě volby několika leteckých společností se zavazadla hůře dohledávají. Pokud je na odbaveném zavazadle konečné letiště Entebbe, letecká společnost má povinnost vám zavazadlo doručit do místa určení. Pokud máte však koupenou letenku zvlášť třeba do Bruselu s jednou leteckou společností a do Entebbe pak s jinou a zavazadlo se vám ztratí již při letu do Bruselu, bude vám maximálně doručeno zpět do ČR.

Níže se tedy budu věnovat pouze těm leteckým společnostem, u kterých lze koupit jednotnou letenku s max. 2 přestupy.

Odlety z Prahy:

Ceny těchto letenek se pohybují většinou kolem 15.000,-Kč.

V první řadě se jedná o letecké společnosti Turkish Airlines (přestup v Istanbulu - Turecko), Quatar Arways (přestup v Dauhá - Katar) nebo Brussels Airlines (přestup v Bruselu - Belgie).

Všechny tyto letecké společnosti mají společný stopover (některé uvádějí přestup) v Kigali (Rwanda). Tato informace může být pro někoho zavádějící a žádná letecká společnost neuvádí, oč se vlastně jedná. V podstatě jde o to, že letadlo dělá takové kolečko. Kigali může být při cestě tam nebo zpět. V tomto případě z letadla vůbec nevystupujete! Do těchto měst je zkrátka vypravováno pouze jedno letadlo. Pokud tedy máte například let Praha - Istanbul - (Kigali) - Entebbe, pak vystupujete na letišti v Istanbulu, kde je většinou několikahodinový přestup do jiného letadla, a v Kigali zůstanete sedět v letadle. Vystupují pouze ti, kdo mají letenky do Kigali. Tam opět budou nastupovat pasažéři, kteří letí do Istanbulu a ti zase budou mít stopover v Entebbe, kde budete vystupovat vy. Je to v podstatě jako linkový autobus a pauza v Kigali trvá zhruba hodinu.

Další nepříliš jasnou záležitostí mohou být zavazadla, především tedy váha, počet a rozměry. Níže uvedené údaje jsou aktuální pro let do Entebbe a mohou se průběžně měnit, proto doporučuji tuto informaci při koupi letenky překontrolovat. Aktuálně je na tom nejlépe Turkish Airlines, která má příruční zavazadlo 8 kg a odbavené 46 kg, následuje Qutar se 7 kg příručním zavazadlem a 30 kg odbaveným a nejhůře je na tom Brussels, který má sice 12 kg příruční zavazadlo, ale jen 1x 23 kg odbavené zavazadlo. Rozměry příručních zavazadel jsou vždy dány a tyto údaje naleznete na stránkách jednotlivých aerolinií. Pokud není určen přesný počet odbavených zavazadel, pak se tím rozumí, že je stanovena pouze maximální celková hmotnost, kterou lze transportovat v zavazadlovém prostoru. Nutno však podotknout, že není letecká společnost, která by umožňovala přepravu jednoho 46 kg zavazadla. Maximální váha jednoho odbaveného zavazadla je 32 kg!!! Můžete mít tedy libovolný počet zavazadel do celkové hmotnosti 46 kg (Turkish Airlines), ale žádné zavazadlo nesmí přesáhnout maximální váhu 32 kg. O maximálních rozměrech jednotlivých zavazadel se také dočtete na webových stránkách letecké společnosti, jen se to chce obrnit značnou dávku trpělivosti.

Dále je ještě několik variant s více než jedním přestupem, jako například letecká společnost KLM nebo Ethiopian Airlines.

Lety z okolních států:

Paradoxně levněji vychází letenky s odletem z okolních států, především Německo, Rakousko. Pro Čechy je asi výhodnější varianta Německo, pro Moraváky naopak Vídeň. Zde je tedy k dispozici větší výběr leteckých společností. Z Berlína například Air France, z Mnichova Emirates či Lufthansa apod. Cena letenek bez akce se pak pohybuje od 11.000 do 13.000 (samozřejmě s předstihem, ceny letenek rostou s prodejem).

Já jsem například kupovala letenku 4 měsíce před odletem, letěla jsem z Norimberku, kde je absolutně perfektní malé letiště, s Turkish Airlines a za zpáteční letenku jsem zaplatila 10.400,-Kč. Lze se však vyšplhat i na cenu 9.000,-Kč (případ Brussels Airlines). Nevýhoda je pak velice dlouhé mezipřistání v Bruselu. Ale i toho se dá využít, stejně tak s delším mezipřistáním v Istanbulu, kde samotná letecká společnost při mezipřistání, delším než 6 hodin, nabízí svým pasažérům poznávací výlet městem ZDARMA s tím, že vás vyzvednou a poté zase přivezou na letiště. To si myslím je super typ na strávení času, kdy čekáte na navazující let ;-)

Pokud nemáte oblíbeného favorita v leteckém průmyslu a koukáte spíše na cenu letenek, je dobré sledovat pravidelně různé vyhledávací servery. Já preferuji Momondo, Skyscanner, Kayak, Pelikán. Tyto portály však využívám čistě informativně. Když si najdu vyhovující let, pak již sleduji vývoj cen pouze u dané letecké společnosti v anonymním režimu. V anonymním režimu proto, že letecká společnost tak nezíská údaje o tom, kolikrát na daný let koukám a nezvedne tak uměle cenu letu. Jo, hold nám byl cookies čert dlužen :-) Letenky v práci prodávám denně a toto se mi nejednou stalo, především tedy u nízkonákladových společností, ale nač to riskovat, když jde o jeden klik myší, nebo ne?!

Vízum

Občané České republiky potřebují do Ugandy vízum. Dlouho jsem dumala nad tím, zda si mám zajistit víza online nebo na místě. Vřele doporučuji nechat to až na letiště v Entebbe. Letiště je zde velice malé a k dispozici jsou snad jen dvě okénka s úředníky. Jedno je pro ty, kteří mají víza online a druhé pro ty, kteří víza nemají vůbec. Věřte nebo ne, byla jsem jediná z celého letadla, kdo víza neměl, tudíž jsem stála u okénka první a poslední. Oproti tomu hned vedle mě se udělala neskutečná fronta. Je to otázka pár minut, kdy se úředník ptá, jak dlouho v Ugandě budete, co tam budete dělat, jaký je váš itinerář a podobné otázky. Nemusí vás to nijak znepokojovat. Stačí jen říci, že jste přijeli cestovat po jejich krásné zemi ;-)

Samostatné vízum do Ugandy stojí 50 $ (jeden vstup). Pokud chcete cestovat třeba do Keni nebo Rwandy, pak doporučuji zvolit tzv. East Africa Tourist Visa za jednotnou cenu 100 $. Právě na tento typ víza můžete libovolně cestovat mezi Keňou, Rwandou a Ugandou v maximální délce pobytu 90 dnů. Další výhodou vyřízení víz na místě je to, že ušetříte za poplatek (3 %), který vám bude odečten při platbě online víza. Pokud i přesto se rozhodnete, že chcete mít tuto formalitu zařízenou před odletem, pak použijte výhradně tyto stránky imigračního oddělení. Stejně tak jako u mnoha dalších států, které nabízejí možnost online víz, funguje na internetu mnoho zprostředkovatelských serverů, které se tváří jako originál, ale v závěru to tak není. Znepokojit by vás měla už jen částka, kterou po vás budou chtít zaplatit. Vízum stojí 50/100 $ a basta. Pokud bude částka vyšší (bez udání důvodu), znamená to přičtení provize za zprostředkování. Při volbě této možnosti vám budu fandit, aby to nebyl fake a nemuseli jste tak víza na místě platit znovu.

Cestovní pojištění

Tuhle záležitost bych určitě nepodcenila. Ne všechny státy mají to štěstí, že mají téměř veškerou zdravotní péči pokrytou zdravotním pojištěním a za návštěvu u lékaře v zahraničí draze zaplatíte. Existuje mnoho srovnávačů různých pojišťoven, což je nejlepší způsob, jak si tabulkově srovnat cenu v porovnání s poskytovaným plněním. Já jsem třeba využila tento srovnávač, který je velice přehledný. V základu vidíte danou pojišťovnu, její hodnocení a základní výši plnění v případě léčebných výloh, odpovědnosti, úrazového pojištění a zavazadel.

Mezi mé favority patřila Axa, Union a Allianz. Na konec u mě zvítězila Union pojišťovna, a to především proto, že má neomezené plnění léčebných výloh, nepatrně nižší oproti ostatním má odpovědnost a úraz, ale v závěru vycházelo pojištění o 1.000,-Kč levněji než další nabízené (nutno podotknout, že se jednalo o pobyt na téměř dva měsíce). Na internetu najdete nepřeberné množství různých recenzí na plnění pojišťoven a troufnu si říci, že jsou reakce tak 50 % na 50 % ve všech případech. Já jsem se ohledně konečného rozhodování zaměřila na to, zda a jaké CK jsou u dané pojišťovny pojištěny proti úpadku. Union si nevedla špatně, plnění je dostatečné a ze všech kvalitních možností byla nejlevnější. Opět jsem však pojištění zakoupila přímo přes stránky pojišťovny Union a při uzavření online nabízeli ještě 20 % slevu.

Zcela jistě bych nespoléhala na pojištění, která jsou někdy zdarma a někdy za nízký poplatek nabízeny ke kreditním nebo debetním kartám. Plnění bývá ve většině případů velice nízké, a pokud částka převýší limit plnění pojišťovny, můžete sáhnout hluboko do kapsy, abyste ošetření poplatili, pokud vás tedy ošetří ;-)

Peníze

U téhle otázky jsem si hodně lámala hlavu. Vzhledem k tomu, že jsem chtěla další tři týdny cestovat, bylo třeba mít s sebou dostatek peněz, na druhou stranu jsem nechtěla všude chodit třeba se 30 tis. po kapsách. Danča s Johnnym preferují platbu za ubytování, případně vyzvednutí z letiště v librách, parky a mnoho dalšího se dá pohodlně platit v dolarech. Upozorňuji jen, že peníze musí vypadat, jako byste si je právě natiskli. Nesmí být pomačkané, popsané nebo jinak znehodnocené. Bohužel toto se mi potvrdilo, když kamarádce nechtěli vzít stodolarovku, kde byla asi půl centimetrová čárka propiskou. Kurz dolaru celkem pěkně balancuje a dá se na výměně celkem ušetřit, pokud sledujete kurzovní lístek. Pokud se dá platit v dolarech mnoho atrakcí v Ugandě, pak se právě na tomto dá pěkně ušetřit, když chytnete dobrý kurz.

Pro Danču a Johnnyho jsem měla tedy k dispozici libry podle předchozí dohody a na další nutné záležitosti jako víza, platba za pronájem auta, vstupy do NP jsem měla dolary.

Peníze jsem téměř nikdy neměnila. Vždy, když jsem mohla, vybírala jsem peníze z bankomatu. Nemůžu si vynachválit Equa bank. Poplatek za výběr hotovosti po celém světě je pouze 9 Kč a není to podmíněno žádným minimálním výběrem. Kurz byl mnohdy lepší, než kdybych peníze měnila ve směnárně. Nehledě na to, že je pohodlnější mít jednu kartu než spoustu hodnotných papírků, které tak, jako kartu nezablokujete, pokud vám je někdo ukradne. Občas jsem se setkala s tím, že banka brala pouze VISU nebo zkrátka transakce možná nebyla, ale to bylo jen v několika málo případech, ať to byla Uganda, Rwanda nebo Keňa. Stejně tak nákupy ve velkých městech se dají pohodlně platit platební kartou.

Mobilní zařízení

Pokud máte telefon koupený přes operátora, může se stát, že je zablokovaný pro jiný typ operátora. Např. v USA jedou na jiných frekvencích a jejich SIM karty nepodporují všechna naše mobilní zařízení (spíše ta, která už něco zažila), v Ugandě to tak není, ale samozřejmě může být na místě velice nepříjemné, když váš telefon SIM kartu s jiným operátorem zamítne a vy tak nebudete moci napsat domů nebo postnout fotku na instáč. Raději si tedy tuto informaci ověřte před odletem. Rooming je odsud pekelně drahý.

V Ugandě mají rovněž několik operátorů, některé lepší do buše, některé horší. Systém je to zajímavý. Musíte navíc zaplatit za používání sociálních sítí, na zjištění stavu účtu a dat potřebujete tlačítka, nikoliv hovor na operátora a vše potřebné vám dobijí snad v každém druhém domku po celé zemi. Po internetu frčela třeba i veškerá komunikace při pronájmu auta, bookování ubytka apod. Je to pohodlné a signál je opravdu skoro všude. Dana s Johnnym vám s tímto rádi pomohou.

Řidičský průkaz

Vzhledem k tomu, že jsem měla v plánu půjčení auta, bylo třeba si pro jistotu zajistit mezinárodní řidičský průkaz. Osobně si myslím, že tento cár papíru je více než zbytečný, ale pořád je to jediná verze mezinárodního řidičáku, který máme v ČR k dispozici. Vystavení takového mezinárodního řidičáku vám udělají na každém úřadě pro evidenci řidičů. K dispozici jsou dva typy, jeden je platný na rok a jeden na tři roky. Není to o tom, že si můžete vybrat délku platnosti, ale závisí to na tom, do jaké úmluvy ten daný stát kam cestujete, spadá. Já si pro jistotu nechala udělat oba. Na úřad dorazíte s pasovou fotografií a řidičským průkazem. Vyplníte formulář, zaplatíte 50 Kč a můžete odejít s řidičákem.

Po cestě mezi Ugandou, Rwandou a Keňou nás zastavila policie snad milionkrát a zkusila jsem to střídat. Evropský řidičský průkaz byl vždy bez problémů, na papírovou knížečku, která se snad neměnila už sto let, koukali občas divně, jednou nám řekli, že tento dokument není platný, ale většinou to proběhlo rovněž bez problému. Věc jiná byla, že ho po nás chtěli v autopůjčovně. Je to záležitost asi pěti minut a padesáti korun, proto si myslím, že za možné trable to určitě nestojí.

Jen tak pro zajímavost, v Ugandě se řídí vlevo, ve Rwandě vpravo a v Keni opět vlevo. To je trochu na hlavu, když projíždíte všechny státy. Nicméně, já jsem poprvé v životě řídila vlevo přímo v centru Kampaly a přišlo mi, jako bych tak řídila odjakživa. Nejvtipnější ale bylo, že vždy, když nás zastavila policejní hlídka, myšlenkami někde jinde, jsem pokaždé místo blinkru pustila stěrače. Při jasné obloze a 40 stupních Celsia na mě policajt koukal vždycky divně :-D

Vybavení

Pokud nepovezete různé potřebné předměty pro školu, pak máte u většiny leteckých společností dostatečné množství odbavených kilogramů. Já jsem například vezla kufr plný propisek, sešitů, omalovánek, lékárniček, které se mi podařilo nastřádat od různých lidí, proto mi na krosnu osobních věcí zbylo pouhých 10 kg. Nic extra jsem s sebou nevezla. Snad jen jsem posléze litovala, že jsem si s sebou nesbalila nějaké starší oblečení. Vzhledem k tomu, že Uganda i Keňa jsou velice prašné země a písek se vám dostane úplně všude za všech okolností, pak v kombinaci s ostrým sluncem a častým praním věci dozajista zničíte.

Milé dámy, pokud máte dlouhé vlasy, pak doporučuji přibalit velké množství šamponu, kondicionéru a šátek na hlavu. Tyto přípravky jsou v Ugandě poměrně drahé a věřte nebo ne, budete si muset mít vlasy opravdu často.

Samozřejmě je také dobré mít opalovací krém s vysokým faktorem. I přes mé vehementní mazání a období dešťů jsem se desetkrát šíleně spálila a oloupala, a nakonec jsem přijela domu bělejší, než jsem odjela.

Dále je také dobré mít po ruce nějaký repelent. Já jsem měla převážně obyčejné z drogérie za pár korun, ale na mě většinou komáři nejdou. Měla jsem však s sebou i speciální na africkou havěť, který je celkem drahý, mega funkční, že by to odrovnalo i člověka, ale nikdy jsem jej nepoužila. V oblasti školy a Mittyany jsem potkala komára hodně ojediněle, k dispozici na spaní máte moskytiéru. Velká koncentrace komárů je potom v okolí Viktoriina jezera, tam jsem se neubránila ani já a dostala jsem asi pět kousanců, pravda, nestihla jsem se postříkat. :-D

Dále bych zmínila redukci zásuvky. V Ugandě a Keni se používá anglický typ zásuvek, ve Rwandě potom stejný, jako máme v ČR.

Pokud vyrazíte v období dešťů, přibalila bych pláštěnku. A když už jsme u té pláštěnky, pokud budete cestovat do Rwandy a Keni (neplatí u mezipřistání v Kigali), nezapomeňte, že jsou zde zakázány jednorázové igelity a za jejich vlastnictví můžete být tvrdě pokutováni. Milovníci zapínacích igelitových pytlíků z Ikeii jako já, mají smůlu ;-)

Pokud máte filtr na vodu, tak si jej určitě přibalte. Vodu na místě je lepší kupovat ve velkých barelech, menší pet lahve vyjdou dráž než u nás a v takovém klimatu je dobré pít. Celkem dost filtrační lahví ušetříte.

Možná bych doporučila i mýdlo na praní, které je k našemu ošacení i pokožce velkorysejší.

A tímto bych celé povídání ukončila. Samozřejmě jsem k dispozici pro zodpovězení dalších otázek či mile ráda uvítám náměty na další podtémata k tomuto článku.

V souhrnu lze tedy říci, že před odletem je potřeba zajistit nutná očkování vč. mezinárodního očkovacího průkazu a antimalarik (případně další základní léky), mezinárodní řidičský průkaz, máte-li v plánu řídit, cestovní pojištění, letenku, případně víza, vyměnit nějaké prašule, zabalit si a pak už se jen těšit na pořádné dobrodružství. A že se máte na co těšit :-)